Pamatujete si ještě, co skutečně jedli lidé před více než 70 lety? Dnešní kuchařky jsou plné inspirace a exotických surovin, ale mnohá jídla našich prababiček byste dnes už v menu těžko hledali. Víte, jak se žilo a co se vařilo v meziválečném Československu, když lednička bylo luxus a zbytek jídla byl pro smích?
Dnešní doba je o jídle, které milujeme. Ale co když vám řeknu, že jednoduchost našich předků možná skrývala tajemství skutečné výživy? Pojďme se společně podívat do minulosti a objevit poklady, na které jsme možná zapomněli.
Každodenní chléb a brambory
Základem stravy před rokem 1950 nebyla rozmanitost, ale dostupnost. Vařilo se z toho, co bylo doma, a co sezóna zrovna nabídla. Chladnička neexistovala, nabídka obchodů byla omezená a o plýtvání se nesmělo ani mluvit. Co tedy tvořilo jídelníček většiny?
Mouka, brambory, ječmen, hrách, čočka a trocha tuku. Nejčastěji sádlo. Sůl, voda a kmín byly naprostým základem, koření se používalo střídmě.
Brambory: Král kuchyně
Brambory tvořily páteř stravy. Jedly se ve slupce, často jen osolené a pokapané trochou rozpuštěného sádla. K tomu cibule nebo kysané zelí.
- Jednoduché, ale syté jídlo.
- Z vařených brambor se na plotně "sparhetu" pekly placky, často bez tuku nebo jen lehce potřené.
- Hodily se i samotné, s česnekem.
- Zbytky se zužitkovaly druhý den, nic nepřišlo nazmar.
Kaše a "škubánky"
Kaše nebyly žádnou vzácností, ale běžným obědem. Vařily se z ječmene, prosa nebo hrachu s trochou soli a tuku. Sladká verze byla vzácnější.
Pro méně majetné domácnosti byly **charakteristické "škubánky"**: kousky bramborového těsta posypané mákem a cukrem. Dnes je vnímáme jako retro specialitu, tehdy šlo o prosté, všední jídlo.
Polévka bez masového vývaru
Polévka byla téměř povinnou součástí jídla, ale masový vývar nebyl standardem. Často se vařila jen z vody, s kmínem, bramborami nebo ječmenem.
- Oblíbená byla zelná polévka, bramboračka bez hub nebo ječná.
- Polévka měla zahřát a zasytit, často byla hlavním chodem, nikoliv jen předkrmem.
Luštěniny na talíři
Hrách a čočka byly na stole pravidelně. Patřily k nejlevnějším a nejsnáze dostupným surovinám.
- Hustá hrachová kaše se jedla s chlebem nebo opečenou cibulkou.
- Čočka se připravovala nakyselo, bez klobásy. Maso jen zřídka.
- Výhodou luštěnin bylo, že zasytily na dlouhou dobu, a proto měly své místo v každé spíži.
Chléb jako základ všeho
Chléb byl víc než jen příloha a jedl se skoro ke všemu. Tvrdý chléb se namáčel do polévky, opékal na plotně nebo se jedl sádlem a cibulí.
Čerstvý chléb byl svátkem, starý se nikdy nevyhodil. Vždy pro něj v kuchyni našlo své místo.
Zapomenuté chutě vrací
Vzpomínky uchovávají výjimečné okamžiky, ale každodenní strava mezi světovými válkami nebyla nijak zvláštní. Po válce mnozí chtěli uniknout nedostatku, a tak nová éra přinesla jiné chutě, více masa a odlišné zvyky.
Přesto se vše neztratilo. Mnoho receptů se dědilo z rodiny na rodinu, během let se mírně proměnilo a obohatilo. Některá jídla upadla v zapomnění, jiná dnes znovu objevujeme a se zvědavostí zkoušíme.
Zkoušeli jste někdy recepty našich babiček? Který z nich vás nejvíce překvapil?
